První krok je vytvoření čtyř oddělků z našich stávajících včelstev, do kterých vložíme v klíckách dovezené královny. Odebírat narvané rámky s plodem z téměř explodujících včelstev je radost. Alespoň pro nás, obyvatelkám úlu se ale nějak nelíbí, že jim bereme děcka. Navíc ještě přemeteme další včely a doplníme prázdná místa mezistěnami, ať už včely přestanou mít chutě se rojit. První krok je proveden. Nevyrojilo se nám žádné včelstvo a navíc poctivě nosí sladinu a plní medníkové nástavky. Paráda! No a nastává chvíle, kdy musíme vytáhnout královny z přepravních klícek a dát je do klícek přidávacích. A to už je z našeho pohledu majstrštyk, protože královny jsou všechny s doprovodem šesti včelek, které musíme oddělit a královnu vložit do přidávací klícky samotnou. Tak se každý s dvěma krabičkama odebereme do auta, kde se zavíráme a začíná boj o královnu. Otevírám první krabičku a cíl je takový, že vypustím všechny včely do auta a až zůstane samotná královna, tak ji nechám přeběhnout do přidávací klícky. Vylétá první včela a vylétá….královna! Aha. Má sice přistřihlé křidélko, ale je ráda, že je venku a tak celkem ožívá. No, tak si konečně vyzkouším, jaké to je, držet královnu. A hlavně ji nějak nepomačkat, osiřelé včely v úle už na ni netrpělivě čekají. Rychle ji vložím do klícky a pozoruju, jestli je v pohodě. Nekulhá a nesvíjí se bolestí, jen vypadá naštvaně, že už je zase zavřená. Tak fajn, zacpat medocukrovým těstem a rovnou s ní do úlu. Vše jsme naštěstí zvládli dále bez problémů a oddělky tak máme kompletní.
Druhý krok je už jednodušší – jedeme si pro naše úly, kde máme od chovatele nametené včely i s přidanými královnami. Vše vyřídíme bez problémů, naložíme čtyři úly a frčíme zavčelit naše nové stanoviště v sadech ve Vilémově. Úly jsme osadili na připravené stojany, zakrmili jsme včely medocukrovým těstem a s dobrým pocitem, že během jednoho dne jsme se rozrostli o dalších osm včelstev a jsme již na dvou stanovištích, jedeme padnout domů do postele…