Zima včelařova

Máme zimu. Po dlouhé době opět tu pravou zimu. V lednu mrzne, v únoru se to sype… Včelař má v této době čerpat znalosti z různých zdrojů. Začínajícím včelařům absolutně nedoporučuji navštěvovat diskuzní fóra včelařská. Je tam samozřejmě většina erudovaných a zkušených (ti si většinou u diskuzí myslí svoje a do novátorských “praktik” nezasahují). Pár Mičurinů ovšem má ten pocit, že jsou pupkem světa a když se do toho navíc vloží alternativci, mám obavu o naše zemědělství. Jejich rady jdou proti těm osvědčeným a mnohdy jsou nepodložené a nebezpečné.

Jdeme s většinou. Ne vždy je to dobře, ale ctíme pravidla a máme respekt k ostatním a především ke včelám. A tak plánujeme. Máme další místa k zavčelení. Sad ve Vilémově, louky a lesy u Dolního Újezdu a hledáme další nezavčelené oblasti. I když je to těžké. Včelařů je v ČR vážně dost a nemám obavu z poplašných zpráv o jejich vymírání. Eurodadantu se držíme, nakupujeme materiály na stavbu dalších úlů a budeme rozšiřovat. Chceme udržovat kmeny včel šlechtěných, plánujeme vlastní rozmnožování formou oddělků s občasným nákupem královen vhodných právě do kombinovaných úlů. Prvotní obavy z toho, že se na nás včely budou vrhat jsou pryč. Pro začátečníka je neskutečné vzít rámek s tisícovkou včel, které nevzlétnou a jsou mírné. Momentálně jsme dva na čtyři včelstva. A kdo jednou “répl” do včel, tak už asi nepřestane. A ta práce ve včelách je voňavá a zajímavá. A my chceme vidět ten bzukot, když přijde sezóna. Ne jen za čtyř domečků. Chceme vidět včelí město. Město zvané Medov.

A jsem moc rád, že na otázku jedné mile paní: “… a včele máte?”, můžeme odpovědět:”včele máme”! A mít budeme. A bude jich fakt dost….