Medov.cz včelaříme
Tak si říkám díky svému včelařskému mládí, že je to počasí pro včely v pohodě, můžou se proletět, nemrznou a zima tak pro ně bude kratší. Ale na druhou stranu čtu nářky znalých včelařů, že když mají větší aktivitu, spotřebují si zásoby a na jaře mohou vymírat hlady. Jindy zase po tuhých zimách se dovídám z internetu, jak ta zima zase byla moc tuhá, a včely vymrzly. Rád bych poznal ideál včelařského počasí.
Je třeba strašně zajímavé, že touto dobou by teoreticky u nás neměl žít jediný trubec. Ve včelstvu jich bývá až 500 a přes sezonu mají celkem pohodu. První dny po vylíhnutí je krmí dělnice a pak si lítaj na seřadiště, kde číhaj s ostatníma klukama na královny. A když maj hlad, tak si holt zaletí do úlu, kde mají neustále „all inclusive“.
To naopak dělnice musí makat. Je mi jich celkem líto, když si představím, že za celý svůj život nanosí jedna včelka sotva půl čajové lžičky medu. A aby nanosily kilo medu, uletí vzdálenost, jako by obletěly sedmkrát rovník.
A královna? To je kapitola sama pro sebe. Jednoznačná hrdinka – neoplozená letí na seřadiště mezi tu stovku nažhavených a unuděných trubců, aby si to se zhruba desítkou nejschopnějších „užila“. Ona se potom (když ji nesezobne vlaštovka) do úlu vrátí a začne klást, ale trubci to mají spočítaný – ti nejschopnější hned po oplození ve vzduchu umírají a na zem dopadají už jako nebožtíci no a ti méně schopní dál vyhlíží nový kočky, než přijde konec sezony a jejich opatrovnice je už do „hotelu“ nepustí a tak umřou hlady a zimou.
Ještě dál budeme pátrat, jak je práce v úlu organizována. Jak je možné, že ta která včela ví, že má donést vodu, pyl, nektar, krmit larvy, uklízet, bránit úl, dělat med, nosit nektar,… Určitě ještě někde objevíme organizační strukturu s kompetencemi a zodpovědnostmi jednotlivých včelích manažerek. A taky se dozvíme ještě spoustu pro nás nových zajímavostí…
