Ze zhruba 20 začínajících včelařů jsme pouze my zvedli ruce na otázku, jestli se tam nachází někdo bez včel. Aha, takže si pořídím včely a pak začnu shánět informace, co s nima? Asi jo. My se ale vydáváme svojí cestou – nejdříve maximum teoretických znalostí a potom teprve praxe. Zpívat taky začnu, až když znám písničku – ale srovnávat včelaření s písničkou je úplně mimo mísu…
Dobrá tedy, nemáme včely, nejsme členy ČSV, tak bychom už mohli začít něco dělat. Na stránkách ČSV kontaktujeme tento spolek a těšíme se, že během pár dní se staneme alespoň plnohodnotnými členy – sice bez včel, ale mezi včelaře..šup.. Tak čtrnáct dní a tři týdny nic, bez odezvy, rozhodujeme se kontaktovat přímo předsedu místního sdružení. Ten reaguje rychle s odkazem na jednatele. No, momentálně je to týden, víme, že včelaři pracují s rozvahou, tak neotravujeme a pokorně čekáme.. Uvidíme..
No a co na kurzu? Tady už jen samá superlativa – krásné prostředí (pokud jste z Olomoucka nebo budete mít cestu kolem, tak navštivte místní Barokní sýpku, více na http://www.luderov.cz/ ) , vstřícní organizátoři, profesionální školitel. Dovídáme se mnoho zajímavostí i dobrých rad. A zde nás nadchne včelaření v úlech typu Eurodadant. Ze školení odjíždíme s rozhodnutím výběru těchto úlů a s přáním dozvědět se metodiku včelaření právě v těchto domečcích…
Hlásíme se na školení další – listopadový termín, totéž místo, stejný školitel, my dva stále bez včel a členství, ale rozhodně s více vědomostmi i připravenými dotazy.. A hlavně, s ještě větším zapálením.. To pude!