Takže otázka první – obstarat pro včelky domeček. No co, dřív bydlely ve starých stromech a zvládly to. Sťukneme pár prkýnek, dáme tam rámky a nasypeme včely. A na podzim přifrčíme k úlům s velkou parádou a medometem.. A teď to začíná.. Uteplovat úl nebo ne? Jakou zvolit rámkovou míru? Jaký zvolit typ úlu (samozřejmě už jsme pokročilí v tom, že to musí mít nástavky a dokonce víme, že medník je nad plodištěm)? Kolik těch “domků” si vlastně pořídíme? Budou dřevěné nebo polystyrenové nebo ze styroduru nebo jak se ten super materiál jmenuje? A co rámky a mezistěny, prý frčí plastové…
Ten milion otázek nám pomohl dospět k důležitému rozhodnutí. Chceme včelařit moderně, nikoli ovšem proti včelkám. Žádné uměliny. Rámky budou dřevěné s voskovými mezistěnami, úly zateplené a dřevěné. Zcela nás dostal typ včelaření, kde se rozlišuje rámková míra v plodišti a medníku. Spoustu včelařů sice tvrdí, že je ideální jednotná rámková míra, ale my přece ještě včelaři nejsme a tak se rozhodujeme pro velkou rámkovou míru v plodišti a poloviční v mednících. Výhoda je totiž ta, že v mednících jsou pouze plásty určené pro med a královna tam (doufejme) nezabrousí a nenaklade nám vajíčka do medových plástů. Tím pádem bude med bez jakýchkoli zbytků z larev, i když víme, že včely jsou čistotné a vše pořádně vypucují než tam začnou nosit nektar.. Navíc se díky tomu, že jsou medníky malé, dá odlišit druh medu podle aktuální snůšky a je možno takto označený med třídit na jednotlivé druhy – jak to budeme značit a jak poznáme, co nám včely zrovna tahají do baráku, ještě nevíme…