Jdeme na to!

Stalo se po horkém létě v září roku 2015, kdy jsme seděli zmoženi prací a neustále se opakujícími se problémy v nejmenované průmyslové firmě. Jak si vyčistíme hlavu? Co budeme dělat, když na nás ten hektický život lidí pracujících v průmyslu tak padá? Člověk se neustále za něčím žene a většinou je jeho úspěch pouze něco nehmatatelného, co se během několika málo dní opět vypaří do každodenní rutiny.

Budeme včelařit! Budeme mít statisíce “zaměstnanců”, kteří nám minimálně osladí život a nebudou řešit, jaký je kurz koruny a jak se pohybuje na světových trzích cena železa. Nebudeme nuceni neustále zlepšovat nesystémový systém jen proto, abychom se příští rok dozvěděli, že statisícové úspory jsou málo a příští rok budou milionové. Budeme dělat do včel..

A pak během pár dnů zpátky na zem.. Není to otázka tak rychlého rozhodnutí a čím víc se člověk o včely začal zajímat, tím víc si uvědomoval, že úl sice není obráběn na setiny milimetru a pořízení včelstev není statisícová investice, nicméně vyvstává hned několik problémů (my v moderních firmách plných nástěnek a budovatelských hesel ovšem slovo problém neznáme), tedy výzev..